Na knize se pracuje, i když se jenom přemýšlí, říká Martin Ryšavý

Zář 16, 2026

Krátké ohlédnutí Martina Ryšavého za srpnovým literárním pobytem v Luhačovicích

Jak se vám v Luhačovicích líbilo? Co vás tu nejvíce zaujalo nebo překvapilo?

V Luhačovicích se mi líbilo moc. Zaujalo mě, že jsou tu dobří lidé, jmenovitě František, Blanka, Eva, Jitka, Táňa a pes Bruno. Moc se mi líbily Františkovy obrazy, dále městská plovárna, hotel Radun, výstava loutek v muzeu a zahrada před vilou Rusalka. Výborná byla vanilková zmrzlina.
Hodně se mi líbil pokoj na zámku, kde jsem bydlel, připomínal mi klášterní celu, což mi úplně vyhovovalo. Překvapilo mě noční krupobití, to byl silný zážitek.

Jak se vám pracovalo na zámku?

Na zámku se mi pracovalo skvěle, protože je tam ticho a není tam vedro, ani když venku vedro je.

Na čem jste během pobytu pracoval?
Pracoval jsem na knize, i když jsem nic moc nenapsal. Ale někdy se takhle na knize musí pracovat, že se nic moc nepíše a jenom se přemýšlí

Co vás čeká dál ve vaší tvorbě?
V nejbližší době mě čeká práce na střihu mého nového dokumentárního filmu, který se jmenuje Sněžný muž na černém asfaltu.

Medajlon: 

Martin Ryšavý je spisovatel, filmař, hudebník a vysokoškolský pedagog. Vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK a scenáristiku a dramaturgii na FAMU, kde v letech 2009–2016 vedl Katedru scenáristiky a dramaturgie. Je členem kapely Bouchací šrouby.

Jeho tvorba je pozoruhodně pestrá a opakovaně oceňovaná: románem Cesty na Sibiř (2008) i Vračem (2010) získal cenu Magnesia Litera, Vrač byl navíc oceněn Cenou Josefa Škvoreckého a cenou Bank Austria literaris a vyšel v překladu do němčiny, bulharštiny a polštiny. Z dalších titulů jmenujme novelu Lesní chodci, romány Zlaté vidění (2019) a Tundra a smrt (2021).